Stála jsem před domem rodičů, promočená do nitra, a v ruce držela cizí dítě. Můj otec na nás pohlédl, jako bychom byli odpad, a řekl: „Vezmi toho kluka a jdi. Nechceme tady tvůj nepořádek.“ Pak…
Nejhorší zvuk, jaký jsem kdy slyšela, nebyla exploze. Byl to suchý, ostrý a definitivní cvaknutí zámku u dveří domu mých rodičů. Stála jsem pod přístřeškem, zatímco ledový vítr do mě tloukl zmrzlý déšť. Lehký svetr jsem měla úplně promáčený, ale zima, která se mi zahryzla do kostí, neměla s počasím nic společného. V levé ruce … Read more